Pro rodiče

Dozvěděli jste se, že vaše dítě bude hospitalizováno nebo pojede na léčebný pobyt do lázní? Není důvod k žádným obavám, bude mu věnována maximální péče jak po stránce zdravotní, tak i psychologické a pedagogické. Dáte-li k tomu svůj souhlas (který najdete v dokumentech), bude vaše dítě, po konzultaci s ošetřujícím lékařem, zařazeno do mateřské nebo základní školy, zájmového vzdělávání, kde se o něj postarají kvalifikovaní speciální pedagogové a vychovatelé.

Rozhodně se není čeho obávat. O předškoláky pečují paní učitelky mateřské školy v nově a moderně vybavených hernách. Paní učitelky základní školy budou učit vše, co vaše děti potřebují, pokusí se jim dovysvětlit, čemu ve škole případně neporozuměly a vyloží látku, kterou zameškaly ve své kmenové škole. Ideální je, pokud si děti s příchodem do nemocnice přinesou své vlastní učebnice, pracovní sešity a penál.  Před nástupem do léčebny oslovte svou kmenovou školu a ta vám poskytne přehled učiva, které by mělo vaše dítě po dobu léčení probrat. Pak děti  mohou pod odborným dohledem pokračovat ve své práci, a po návratu z nemocnice i léčebny  se lépe znovu začlení do své školní práce. Samozřejmě v případě potřeby vašim dětem všechny pomůcky zapůjčíme z vlastních zdrojů.

Hlavním cílem nás dospělých je, abychom dětem pobyt v nemocnici i  léčebně  co nejvíce zpříjemnili. Víme, že jejich dobrý psychický stav urychluje uzdravování a návrat domů.

Hospitalizované děti mohou využitím školního internetu navázat nejen kontakt s vámi, ale i se spolužáky a vyučujícími.

Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí

  1. Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen  zkouším.
  2. Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději - cítím se tak bezpečnější.
  3. Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
  4. Nedělejte ze mě menšího, než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako "velký".
  5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.
  6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourá to můj smysl pro hodnoty.
  7. Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
  8. Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
  9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.
  10. Nesekýrujte mě. Musel bych se bránit tím, že budu "hluchý" a budu dělat mrtvého brouka.
  11. Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se nedodržují.
  12. Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl. Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
  13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.
  14. Nebud'te nedůslední. To mě úplně mate.
  15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám příšerné věci.
  16. Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mne jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.
  17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
  18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
  19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké, držet se mnou krok, ale prosím - snažte se.
  20. Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění, ale to  vám nemusím říkat, že ne?